14. středisko Junáka Psohlavci Český Brod

Milé děti, hezky se posaďte a buďte tiše, já vám povím pohádku.

Je tomu už víc než týden co k nám přiletěla čarodějnice.

Přiletěla v noci. Byla tuze veliká a tuze ošklivá.

Její hlas zněl jako hřmění, její pohled byl ostrý jako blesky a její broukání připomínalo spíše vichřici.

Nikdo jí nepozval a nikdo jí nečekal. Chovala se u nás jako by jí vše patřilo a snad žádná z věcí, kterých se dotkla, nezůstala na svém místě. Byla tuze bezohledná. Kam šlápla tam jen zmar a pohroma.

Nezdržela se dlouho, ale zkázy po sobě zanechala až běda.

A jaký má tahle dosud smutná pohádka konec? Rád bych napsal, že šťastný, ale jaký bude doopravdy, to záleží na nás.

A jak to vypadalo doopravdy?

Uplynulý víkend byl pro celé naše skautské středisko organizačně velmi náročný. Bojovali jsme na více frontách a sami jsme byli zvědaví, jak to zvládneme. Bezmála padesát dětí a dvacet vedoucích mělo před sebou náročný program. Oddíl Šmoulat měl přespání v klubovně z pátku na sobotu. Světlušky pořádaly sobotní výlet. Skautky a skauti se účastnili základního kola Svojsíkova závodu v Kolíně a vlčata pořádala přespání v klubovně ze soboty na neděli. Tento článek bude popisovat pouze vlčácké přespání.

Už samotný název článku je trochu zavádějící. Přijít, rozbalit spacáky, přespat a ráno domu vůbec nevystihuje to, co se dělo po celou dobu naší akce. Takže začneme od začátku. Ve dvě hodiny odpoledne nás u vstupu do kina přivítali dva rytíři se samotným králem Artušem.

Na letošní Svojsíkův závod se vypravily dva týmy. A to v následujícím složení - skautky: Kačka, Maky, Terka P., Terka S. a Mája. Skauti: Matěj, Tomáš, Fanda a Anička.

Holky obsadily postupové 3. místo s 326,5 body se ztrátou pouhých 3 bodů na druhé a 5 bodů na první místo. Kluci se umístili na 7.místě s 310,5 se ztrátou 11,5 bodu na postupové 4.místo.

Ale teď to vezmu hezky popořadě...

Všechno to pro nás vlastně začalo už na podzimkách, kde jsme si udělali takové malé seznámení s tím, co to vlastně Svojsíkův závod je. Prohlédli jsme si fotky a videa z minulých ročníků, ke kterým měli hodně co říci tehdejší účastníci, dnes již roveři, rangers a vedoucí.

Jednoho dne za sychravého počasí jsme se sešly v nevelkém počtu, ale to nám vůbec nevadilo a akci jsme si patřičně užily. Nejprve jsme se vydaly do Českobrodského podzemí se Šmoulatama, kde jsme mohli shlédnout začínající krápník a odvážnější z nás si vyzkoušeli lhací otvor. Poté jsme se vydali po schodech nahoru na výstavu dinosaurů, které vyrobily děti ze základních škol.

Venku jsme se rozdělili a my světlušky jsme se vydaly na krátkou procházku do parku, kde jsme se podívaly na skálu, jak nám doporučila paní průvodkyně z podzemí. Dále vedla naše cesta do klubovny, kde jsme snědly část svačiny a vyzkoušely si X-Box, což se nám velmi líbilo a nemohly jsme se od něj odtrhnout, a tak jsme se k němu vrátily i s plnými bříšky po výborném obědě v podobně „opékaných buřtů.“ Nakonec jsme protáhly těla na stěně a zazpívaly si pár oblíbených písniček.

Pár fotek z našeho výletu si můžete prohlédnout zde.

Konečně je pátek. "Mami už pojedeme?"  "Ještě ne, máš tam být až v pět...."

Tak a je to tady, je pět a já vysedám před klubovnou, v jedné ruce spacák, v druhé karimatku a na zádech batoh se vším potřebným. U vchodu nás vítá Sigi a posílá nás přezout a do klubovny. Tam na nás už čeká Maki, Verča a Roman. Ukládám své věci pod věšák, sundávám si bundu a mířím rovnou na galerii, kde počkám než dorazí ostatní. Zatím si protáhnu tělo na stěně....

Když se sejdeme, zjišťuji, že je nás odvážlivců, kteří se rozhodli vyměnit pohodlnou postýlku za dobrodružství v klubovně, celkem deset... To je paráda, alespoň si užijeme pořádnou legraci.  A hned na úvod tu máme závody v míření na cíl... Hážeme do kruhu a postupně měníme munici... Nejdřív létajícím talířem, pak míčkem a nakonec míčem na americký fotbal...

Český Brod - Stříbrná Skalice - Kácovec. Taková byla naše včerejší cesta, jejímž účelem bylo zpevnění příjezdové cesty na našem tábořišti, kam zanedlouho vyrazíme na letní tábor. Jak už to tak ale bývá, ne vždy vše šlape po drátkách tak, jak by si člověk představoval.

První zmatek nastal v kamenolomu ve Stříbrné Skalici. Ač bylo řečeno jinak, otevírací doba byla pouze do 14:00, což nás v 16:30 moc nepotěšilo. Naštěstí ochotný pán z kanceláře nám vše dohodl a kontejner štěrku tak brzy vyjížděl směr Kácovec.

Roztátý sníh po zimě udělal na příjezdové cestě své. Hned za odbočkou k borovici se začalo nákladní auto propadat a sjíždět směrem k potoku. Situaci jsme za pomocí lopat však rychle vyřešili a vykládání štěrku tak mohlo začít.

Tímto bych chtěla všem, kteří se zůčastnili sbírky, moc poděkovat za spolupráci. Dnes  jsem odvezla do ZŠ a PRŠ Český Brod tři pytle víček.  Měli z nich velkou radost, jen tedy cílová osoba ke které nakonec víčka poputují nebude malá Michalka Láníková, ale Maximek Čejkovský.

Víčka určená Michalce byla prý předána před Velikonocemi (všude bylo inzerováno, že bude sbírka trvat do konce dubna). V současné době tedy v Brodě probíhá sbírka právě na Maximka Čejkovského. Sbírku zaštiťuje TJ Slavoj Český Brod ve spolupráci s Českobroďákem a MŠ Liblice. Takže víčka můžete nosit dál a my je rádi předáme.... a pokud by nastala podobná situace jako nyní,  že sbírka byla ukončena dříve, nebojte se, že by víčka nenašla své uplatnění. Určitě se najde jiné potřebné dítko, na které bude vyhlášena sbírka nová.

První jarní schůzka u Vlčat proběhla s ohledem na nadcházející velikonoční svátky. 

Na začátku jsme se tradičně protáhli v rychlé hře člunek. Cílem bylo doskočit dál než druhé družstvo. Pak jsme se rozdělili po družinách. Lvi šli s Vojtou poznávat a vázat uzle. Tygři už měli u stěny připravené proutky po osmi na pletení pomlázky. Na začátku to vypadalo, že víc než proutky do pomlázky si zapleteme vlastní prsty do vánočky. Ale jak už bylo řečeno, příští týden jsou Velikonoce, a proto pomlázky budou víc potřeba než vánočky, takže jsme nepovolili a domotali vše tak, jak mělo být. Když měli Tygři pomlázky hotové, šli za Vojtou na uzle a Lvi na pomlázky. I mladším vlčatům se s menší pomocí vedoucích podařilo vytvořit pěknou pomlázku. Na úplný závěr jsme si zahráli oblíbenou vybíjenou. Upletené pomlázky jsme si odnesli hrdě domů.

A jak to na schůzce vypadalo? To si můžete prohlédnout v naší galerii.

Sobota, 23. března, 14:00

Právě začíná přípravný závod skautů a skautek. Rozdělíme se do týmů a Honza nám vysvětluje základní pokyny k závodu. Dostáváme mapu, buzolu, lékárničku, celtu (proč celtu, říkáme si), desky s papíry, tužkou a průvodkou závodu a přibalujeme si pití. Co nás asi v závodě čeká?

Na startu nás přivítá Honza oblečený v kroji. Nahlásíme svou skupinu a dostáváme první instrukce. Máme se vydat do vestibulu nedalekého nádraží. Vyrážíme plni očekávání.

V pátek jsme hráli spousty her a královna Fantazie nám ve dvojicích určila v bojovce najít obrázky princezen. Ve spacáku nám vedoucí pustily pohádku Popelka. V sobotu byla rozcvička, pak jsme se nasnídaly a lezly po stěně, potom jsme hádaly knížky, zpívaly a hrály hry.

Anakondy - EliškaS., Míša, Verča, Kačka S.

Líbilo se nám, že jsme byly vzhůru až do......( cenzura). Dívaly jsme se na Popelku, k snídani jsme měly buchtu a hrály jsme pohádku. Večer jsme měly bojovku, která byla pěkně strašidelná. Hledaly jsme papírky, na kterých byly princezny. Hrály jsme na kytaru a poznávaly knihy, byla to prima zábava a chceme, aby se přespání konalo znovu.