14. středisko Junáka Psohlavci Český Brod

Ač dnešní schůzka začala stejně jako každá jiná, čekalo nás uprostřed ní opravdu velké překvapení...

Na začátku jsme zjistili, že ve vedlejším pokoji někdo rozstříhal dva pohledy a ústřižky ukryl na různých místech. Na nás bylo, rozdělit se do dvou skupin, ústřižky v co nejkratším čase najít a sestavit zpět. Jako nápovědu jsme měli stejné nerozstříhané pohledy. Poté, co byly oba pohledy poskládané, jsme na ty nerozstříhané napsali básničku pro Mikuláše.

Jen co se poslední z nás na pohled podepsal, se zničehonic zhasla světla. A do místnosti někdo vešel...

Po pár vteřinách jsme se konečně ve tmě trochu rozkoukali a zjistili jsme, kdo to k nám přišel. Byl to sám Mikuláš. Dost nás překvapilo, že i on ví, kdy máme schůzky. Tedy věděli to i andělé s čerty, ale těm se jaksi nechtělo nahoru do schodů:).

Mikuláš nás poprosil o nějakou básničku na uvítanou. A my tak mohli rovnou využít toho, že jsme akorát jednu dopsali, a nahlas jsme mu ji předříkali. Mikuláš byl velmi spokojen, a tak sáhl do svých velkých kapes, chvíli v nich něco hledal a nakonec nám každému dal několik bonbónů. Rozloučil se s námi a znovu vyrazil na svou dnešní dlouhou cestu.

Po jeho odchodu jsme si zahráli ještě pár her a vydali se domů. Kdo ví, zda se s Mikulášem nepotkáme dnes večer ještě jednou.