Poslední víkend v září náš skautský oddíl vyrazil na výlet do NP České Švýcarsko, kde jsme se ubytovali v chatkách v kempu U Ferdinanda v Srbské Kamenici. Náš první výlet byl do Jetřichovic, tam jsme si dali limonádu a šli jsme na Mariinu vyhlídku. Jelikož byla mlha, moc jsme toho neviděli, tak jsme se vydali dál. Následovala Vilemínina stěna a Rudolfův kámen. Cestou jsme samozřejmě každého slušně pozdravili. Na Rudolfa bylo těžké vylézt, ale jelikož nám to tak dlouho trvalo, tak mlha ustoupila a výhled stál za to. Návrat do kempu proběhl bez problému. Chvilku jsme si odpočinuli a pak jsme šli opékat buřty a sýry. Náš vedoucí Vládík nám u toho hrál na kytaru, a pak už jsme vyrazili na zasloužený odpočinek.
Druhý den jsme vstali brzo ráno a při snídani nám vedoucí oznámili, že nás čeká pochod smrti údolím smrti. Hned 
na začátku se ukázalo, že to nebude sranda. Přecházeli jsme totiž divokou řeku Kamenici přes spadlý strom. V jednom úseku byl hodně úzký, ale naštěstí se nikdo nenamočil. Pokračovali jsme po úzké cestě až k Dolskému mlýnu. Cestou jsme si prohlíželi linii opevnění z postavených řopíků. Když jsme došli k Dolskému mlýnu, prohlídli jsme si ho a dozvěděli jsme se, že se zde natáčela pohádka Pyšná princezna. Pokračovali jsme do Divoké a Edmundovy soutěsky, kde jsme se najedli a jeli jsme na loďce. Na loďkách byli milí pánové, které jsme slušně pozdravili akorát trochu jinak „hola hej kapitáne“. Pověděli nám, že díky fantazii můžeme poznat spoustu postav a zvířat v jednotlivých skalních útvarech. K Pravčické bráně nás přesunul přeplněný autobus. Na horu k bráně jsme museli vyšlapat hezky pěšky. Nahoře bylo občerstvení přímo pod Pravčickou bránou a výhled byl fakt neuvěřitelný. Nakonec jsme mohli vystoupat na vyhlídku trochu vedle a z té jsme viděli krásně Pravčickou bránu. Museli jsme se rychle přesunout na Mezní louku, tam jsme nasedli na autobus který nás odvezl do Jetřichovic, z kterých jsme šli noční krajinou do kempu, kde na nás čekaly steaky s americkými bramborami. Po večeři jsme lehli do postele a spali jsme jako diví. Aby ne, po třiceti kilometrech náročného pochodu.
V neděli jsme si zabalili, dali si snídani šampiónů v podobě opékané sekané, špekáčků a sýrů. Nakonec nás čekala cesta domů. Brzy se budeme těšit na další výpravu.
Fotky si můžete prohlédnout ZDE
Adam Boháč