V pátek 1.2.2019 jsme se brzy ráno sešli, abychom mohli vyrazit na naši tradiční výpravu o pololetních prázdninách. Tentokrát jsme za cíl své cesty zvolili město Strakonice. Naším víkendovým obydlím se stala skautská klubovna na břehu Otavy, jen co by kamenem dohodil od Strakonického hradu na soutoku Otavy a Volyňky. Do klubovny jsme dorazili těsně před obědem, a tak nás hned po vybalení čekaly řízky s chlebem.
Hned po obědě jsme se vydali na hrad, kde proběhla úvodní scénka k téma této výpravy. Již při příchodu tu čekal Večerníček, jenž pro nás měl přichystanou jednu ze svých pohádek. Ovšem jakmile pohádka začala, bylo jasné, že je něco špatně. Pat a Mat byli šikovní a všechna práce jim šla od ruky, tak je Večerníček odvolal, aby začal pohádku jinou. Ale bylo to vždy stejné, Červená karkulka v lese žádného vlka ani nepotkala, Popelka zapomněla zapomenout střevíc, Šípková Růženka a Sněhurka čekaly na polibek od stejného prince a prince zakletého v žabáka zase žádná princezna políbit nechtěla, protože byl jedovatý.
A pak se zjevil viník této pohromy. Zlý čaroděj zaklel pohádky, protože prý již nemohl snášet, jak děti balamutí o opravdovém životě. Podmínky, které si čaroděj stanovil pro odčarování pohádek, byly však nemyslitelné. A Večerníček měl jen dva dny na to, aby pohádky zachránil, jinak by už kletbu nešlo zvrátit. Požádal nás tedy o pomoc a my neváhali. Vydali jsme se zachránit pohádky!
Během naší pouti za záchranou jsme prožili mnohá dobrodružství. Když nám sojka poradila, kde začít hledat, prošli jsme celý pohádkový les s ježibabou, kouzelnými studánkami a háji. Dále jsme prošli celé Strakonice a v historických stavbách tohoto města hledali indicie, jež by nám se záchranou pomohly. Také jsme pomáhali zmateným pohádkovým postavám řešit složité úkoly. Mezi pomocí Večerníčku jsme si však našli čas i na vlastní zábavu, tak někteří vyrazili na prohlídku pivovaru, zahráli si v blízkém parku DiskGolf, vyráběli a tvořili, nebo se zabrali do stolních her.
Nakonec jsme to s Večerníčkem zvládli. Podařilo se nám zlomit černokněžníkovu kletbu a pohádkám vrátit jejich smysl, aby se dětem stále líbily. Černokněžník sice vyhrožoval, že se vrátí, ale byla to jen planá slova poraženého. Všechno dobře dopadlo a my se mohli s klidným srdcem a radostí z úspěchu vrátit domů vyprávět všechna ta dobrodružství rodičům.
Fotografie z akce naleznete v naší galerii.