Naše druhá letošní schůzka byla už tradičně netradiční. Sešli jsme se v klubovně a pak jsme vyrazili na oblíbené místo Českobrodské gardy na hradbách. Starší členové dostali komplikovaný úkol nakoupit buřty a pečivo, zatímco mladší se pokusili rozdělat oheň. Oboje se zdařilo, v čase který jen těžko označíme za rekordní. Nikomu se však nic nestalo a tak to můžeme označit za úspěch. Zbylá část starších kluků se, někdy doslova, poprala se skládáním luků a přípravou terčů. Jakmile oheň vesele zaplápolal, začaly se první buřtíky vesele červenat až černat. A s mastnými ústy a veselou myslí jsme se mohli v klidu věnovat přineseným hrám. Veselý výskot naší omladiny se nesl do okolí, ale to pro nás snad mělo pochopení. I přes nižší účast rodičů a veřejnosti se nám povedlo zabránit tomu aby se uzeniny zkazily. Vyhlášený konec schůzky nenásledoval úprk domů a tak jsme si ještě chvíli užívali dohořívající oheň s výhledem na soumrak nad městem. Poslední nadšence jsme museli vyhnat pomocí opékačů na buřty jinak by tam ještě seděli.
Vladimír Coubal