Svět po katastrofě se zcela změnil. Nejdříve přišel virus následovaný kolapsem ekonomiky a vzájemným obviňováním, mezinárodní krize situace eskalovala až v jadernou apokalypsu. Hrstka vyvolených zůstala těchto hrůz ušetřena ukryta hluboko v podzemí za několikametrovou betonovou stěnou.
Již dvě generace dětí vyrostly v izolovaném prostředí, nikdy neviděly slunce, nezažily déšť a sníh, necítily vítr ve tváři. V průběhu let bylo mimo bezpečí bunkru vysláno několik skupin průzkumníků, z části proto, aby změřili, zda již radiace poklesla, z části proto, aby zjistili, co se stalo s obyvateli dalších krytů. Jednalo se o vycvičené jedince, vybavené špičkovými protiradiačními obleky a nejlepšími zbraněmi. Zpět se však vrátila jen hrstka z nich. Z jejich vytřeštěných pohledů se zračila hrůza, kterou tam venku zažili. Slýchali jsme historky o radioaktivních jezerech, troskách měst, písku spečeném výbuchy ve sklo, nájezdech různých stvůr, zmutované zvěře a útocích zbytků přeživších lidí, kteří na povrchu vytvořili různé klany. Nyní, více než 50 let po nukleární válce, nám však v bunkru začínají docházet zásoby. Bude nutné vydat se na povrch. Nevíme, co nás tam venku čeká. Přestože jsme prošli základním výcvikem, panuje v nás značná nejistota a obavy z neznámého. Zajištění přežití má ale prioritu.
Život mimo bunkr je tvrdý. Naštěstí jsme nedaleko narazili na osadu vystavěnou z vraků vozidel, plechů, pneumatik a dalšího harampádí, které místní říkají Junktown. S obyvateli jsme uzavřeli dohodu a za naší pomoc s různými úkoly nám prodávají jídlo a další vybavení pro přežití v divočině. Za 10 dní jsme toho zažili více, než v krytu za celý život – stavěli jsme pece na chleba, přinášeli palivové články ze zamořeného území, bojovali se zombie nebo ošetřovali zraněné bojovníky. V Junktownu jsme ale zažili i zábavu – turnaj v bahenní aréně, hazard v místním kasinu či večerní party. Z důvodu průniku radiace do krytu jsme byli nuceni strávit jednu noc v divočině jen se základním vybavením.
Indicie ukryté na různých místech nás nakonec dovedly k experimentálnímu zařízení na odstranění radiace z povrchu Země, které společnost provozující kryty z chamtivosti utajila a neuvedla v provoz. Ve spolupráci s techniky a s využitím získaných součástek se nám nakonec podařilo zařízení uvést do provozu a za krátký čas tak konečně budeme moci opustit kryt a opět začít žít na povrchu.
Tábor skautů a skautek, Psohlavci 14