Předposlední den mi bylo řečeno: „Napíšeš článek?“ Odpověď byla nejistá: „Zkusit to mohu.“ Večer proběhla krátká instruktáž jak na to a bylo rozhodnuto.
V následujícím článku bych se chtěl oprostit od jeho základní klasické struktury, ale raději popsat moje pocity a myšlenky z průběhu programu.
Toto byl můj první výlet na RoTu (Roverský Tábor), takže jsem nevěděl, co od programu čekat. V sobotu ráno jsme byli rozděleni do týmů. Zatím jsme nevěděli, že tyto týmy nám zůstanou ještě na velkou část dne. Hlavní strukturou programu byly mírně upravené dvě známé skautské akce: OBROK a KORBO, které si my zkusíme pořádat. Byl jsem přiřazen do týmu KORBO. Na nic se nečekalo a začínající tým OBROKu se vrhl na připravování jejich programu.
Ještě před jakoukoli hrou pro náš tým jsme dostali první úkol. Tento úkol spočíval v tom, že každý z naší skupiny dostal jedno postižení jako například: němý, bezruký a další. Na tomto se mi líbilo že jsme se mohli alespoň trochu přiblížit náročnosti života těchto osob. Upřímně – nic jednoduchého. Nevyjmenuji zde všechny hrané hry, protože to není smyslem tohoto článku.
Po obědě byla na řadě naše skupina. První činnost byla zapalování ohně, přičemž každý z protějšího týmu měl jen jednu určitou funkci jako například: nosič dřeva, zapalovač a další. Zmiňuji to, protože zde jsme se předem přesně nedohodli a vysvětlování bylo mnohdy zmatené a nejasné.
Nejpřínosnější pro všechny bylo povídání po večeři o tom, co nám všem šlo a co v obou skupinách naopak chybělo. Z tohoto rozhovoru si každý z nás odnesl nějakou užitečnou informaci do budoucna.
V neděli po snídani jsme si všichni společně zahráli poslední akční hru – dobývání srubu. Poté jsme si dali oběd, zametli, uklidili, zamknuli a poslední co zbývalo, byl odjezd domů.
Z mého pohledu se tato akce náramně povedla. Jak po stránce programu, tak poté, která rozvíjela naše znalosti. Již při psaní tohoto článku se těším na další výpravu s Rovery a Rangers.
Aleš Hovorka – Číča
Fotografie z akce naleznete jako vždy v naší galerii.