Fantom Brodu

 

Byl pozdní večer, listopad devatenáctý

večerní listopad – byl herní čas

Ne všichni dorazili do klubovny včas

Sraz byl totiž už kolem osmnáctý

 

Muselo se čekat hlavně na Máju

S Natálou v Klučově zůstala

když už se konečně ukázala

řekla: “Přátelé, já vyhraju!”

 

Hra na lov fantomů začala

Václav hned vyrazil bleskově

První kolo začalo na hřbitově

“To jsou oni” Kačka říkala

 

Rozběhli se tedy z kopečku

Našli jen chycenou dvojici

Body už nebyly k dispozici

A tak začala hra v našem městečku

 

Mezitím David si na záchod skočil

Jeho tým zůstal před jeho domem

Lucka na něj řvala: “Honem!”

Stráče to kolo radši hned přeskočil

 

Souboj to byl nelítostný

Blesk fotoaparátu Mája neviděla

Bylo jí to jedno, spoustu bodů měla

Pro druhý tým to byl bod radostný

 

Další souboj se odehrál V Lukách

Tomík zahlédl fantoma v poli

Jeho tým mu však běh nedovolil

Jenže Jarda už měl ten bod rukách

 

Cestou týmy mohli sbírat malé tyčky

Které po  městě fantom schoval

Karel v nevědomosti sledoval

Jak byl jeden ukryt mezi skleničky

 

Pak se, ale špatně rozhodne

V parku totiž fantomové

Schovali vedle sebe tyčky svítivé

S pořadím to lehce hýbe

 

Na Dominikovi a Kropíkovi byla vidět únava

Václavovi však říct to nemohli

Kubovi tím, ale pomohli

Do vedení se totiž dostává

 

Anička už z Prahy přijela

svůj tým musela nejdříve najít

David, ale o vítězství nechtěl přijít

“Je to prohraný” Lucka odpověděla

 

Milouš, Jirka s Honzou

chyceni v parku byli

Honzik s Matym poslední kolo vyhlásili

Snad nás teď dlouho hledat budou

 

Našli je hned u náměstí

Stráče zvolal: “Támhle jsou”

Měl, ale předtím myslet hlavou

Máji tým měl tím pádem jasné vítězství

 

Říkala to na začátku

Oni prostě dominovali

Jen její paty jí nepoděkovali

Má na tu hru hezkou památku

 

Ve všech hra zanechala nadšení

Sláva vítězům, čest poraženým

Anička byla účastníkem unaveným

V roveringu mnozí našli zalíbení

 

Až nám zase dá fantom znamení

Ať už budeme kdekoliv

Přijedeme kamkoliv

My budeme připravení