Jarní/zimní výprava pro naše vlčata a světlušky/skauty a skautky.
Tato víkendová výprava nám přinesla skutečně mnoho změn, a právě proto byla tak výjimečná.
V pátek odpoledne se naši Tygříci a Dračice sešli na nádraží, aby společně vyrazili vlakem na srub. Ani jedna skupina nebyla ze společné akce úplně nadšená, raději chtěli jet sami. Ale my měli jasný plán, o kterém nikdo z nich neměl ani tušení a společná výprava se jevila jako správné rozhodnutí, a taky že byla.
Hnedka první večer byli holky a kluci rozděleni na dvě skupiny, ve kterých byli i ubytováni. Toto rozdělení se neobešlo bez spousty řečí a smutku po svých blízkých kamarádech. Rozdělení mělo jeden jediný důvod, a tím byla tajná noční hra, ale nakonec přineslo mnohem více.
Holky a kluci se díky tomu spolu začali bavit víc než předtím a na konci víkendu se z nich začala stávat skvělá parta.
Jak již bylo zmíněno v noci nás všechny čekala noční hra. Jen co všichni usnuli, nastalo buzení první skupiny. První polovina statečných byla násilně vytažena ze spacáku, rychle se oblékla, nastoupila do auta a se zavázanýma očima byla po smíšených dvojicích rozvezena po okolí, odkud se měli vrátit zpátky do tábora. Počasí bylo vskutku větrné, ale všichni se nakonec zvládli vrátit bez větších problémů. Stejná akce poté proběhla i s druhou polovinou.
Po takto náročné noci nás čekalo líné dopoledne plné spánku a odpočinku, nebo to alespoň bylo v plánu. Holky a kluci se ale vzbudili již před osmou ranní a žádné velké válení se nekonalo. Ráno bylo pekelně chladné, a dokonce na nás na place čekal i sníh.
Během dne probíhala příprava na skautské závody, a pak spousty aktivit uvnitř, protože byla vážně zima.
Večer se však již nezadržitelně blížil a s tím i zlatý hřeb výpravy. Přijel se za námi podívat Pepíček, který nám pomohl připravit krásný táborák. K tomuto táboráku jsme přizvali všechny kluky a holky v krojích a s radostí a velkou hrdostí jsme je přivítali mezi skauty a skautky.
Každý z nich dostal hnědý šátek, a když se v neděli vrátili domů, už se mohli doma rodičům, nebo i sourozencům chlubit, že jsou skauti a skautky.
V neděli ráno nás čekala celá spousta týmových her, které se díky značnému oteplení podařilo odehrát na jedničku. Ukázalo se sice, že plazení není silná stránka asi nikoho z nich, ale na tom zapracujeme zase příště.
Po klasickém párkovém obědě zbývalo už jen pobalit věci a vyrazit společně vlakem zpátky do Brodu.
Plni nových zážitků, zkušeností i očekávání!