Neztrať se v Prahé? Co si to ty naše vedoucí zase vymyslely? A proč v Prahé, a ne v Praze? Tak tyhle otázky jsme si kladly celou cestu, než jsme se v sobotu 29.4. sešly na nádraží v Českém Brodě.
Jak již podle názvu víte, tak jsme se opět vydaly do našeho krásného hlavního města, Prahy. Ale proč bychom se tam neměly ztratit? Tak odpověď na tuhle otázku jsme dostaly hned po příjezdu na Masarykovo nádraží. Tolika národa, jsme v Praze nikdy neviděly. Bodejť by ne, když se konal v Praze tento víkend hudební festival Majáles. Cesta k tramvajím i v tramvaji byla pro nás náročná, ale nás to i tak nerozhodilo a celou cestu jsme z tramvaje nadšeně mávaly náhodným kolemjdoucím a řidičům.
Konečně zastávka Újezd. „Holky, vystupujeme!” zavelely vedoucí. Když jsme vystoupily, tak nám bylo jasné, co nás čeká. Svezeme se lanovkou! Hned poté, co jsme viděly frontu turistů, kteří čekali u vstupu k lanovce, tak jsme situaci přehodnotily a vydaly jsme se vzhůru pěšky. Abychom to neměly moc jednoduché tak nás cestou překvapil déšť. Rychle jsme nasadily pláštěnky a ťapaly jsme dál. Konečně se po 30 minutách objevila budova připomínající zámeček.
Před zámečkem jsme si uklidily pláštěnky do batůžků a šly čekat do fronty na lístky do zrcadlového bludiště. Konečně uvnitř. Tolik zrcadel, tak snad žádné nerozbijeme. Prošly jsme bludiště, několikrát nabouraly a už jsme byly na konci u zrcadel, která z nás dělala trpaslíky, dlouhány a mnoho dalšího.
Po odchodu jsme se vydaly ke Štefánikově hvězdárně, kde nás čekal krásný program. Prohlídka minerálů, výklad o planetách a vesmíru, různé pokusy a kolik vážíme na jaké planetě. Toto všechno jsme si prošly a poslechly předtím, než jsme šly do kopulí k dalekohledům.
Po krásné prohlídce jsem usoudily, že je čas jít, protože hlad je hlad. Našly jsme si místo k sezení a začaly svačit. Po pořádném posilnění nezbývalo už nic jiného než si vybrat malý suvenýr.
Odcházíme od hvězdárny a cestou na vlak nás čeká ještě jedna zastávka. Scházíme po cestě dolů a na cestě nacházíme žabku, která se bojí víc než my. Několika skoky se dostává zpět do zeleného bezpečí. Naše cesty pokračují až k soše lachtana, vodopádu a nakonec k letohrádku Kinských. Po procházce krásným parkem a zelenou zahradou se dostáváme zpět mezi auta, kde přecházíme silnici a naše kroky míří do přírodovědné stanice. V této stanici nalézáme klokany, andulky, koně a mnoho dalších zvířat.
Počasí si s námi celý den hrálo a bylo na čase odjíždět domů. Při čekání na tramvajové zastávce začínalo drobounce poprchávat, ale nám to nevadilo, protože jsme už viděly naši tramvaj. Nastoupily jsme do ní a teprve teď přišel okamžik únavy. Některé z nás celodenní cesta zmohla, jiné měly síly ještě na jeden takový výšlap. Cesta utekla rychle a už vystupujeme na Masarykově nádraží a přecházíme do vlaku. Ve vlaku vybalujeme poslední zbytky svačiny a dojídáme je.
V Českém Brodě na nás už čekají rodiče a my je s úsměvem vítáme a těšíme se na další společnou akci.
Fotky z naší akce si prohlédněte zde.