Nemohli jsme uvěřit tomu, jaké se nám dostalo pocty. My, prostí příslušníci klanů obývajících
skotskou vysočinu, jsme dostali pozvání na samotný královský dvůr na Edinburském hradě. Jak
se ukázalo, král Macallan plánuje rozšířit své državy a vyzval nás k osídlení nových území.
Správce královské pokladnice lord McMekt potvrdil, že zdroje jsou, pokladnice prý přetéká
zlatem. Pravda, působil při tom trochu nervózně.
Tak začala naše cesta neprobádanými územími skotské vysočiny. Nejprve bylo třeba vydat se na
průzkum a nalézt vhodná místa, kde by bylo možné založit osady. Naštěstí jsme po letech běhání
vřesovišti v kiltech ošlehaní a zocelení, takže jsme to zvládli celkem rychle. Pak už zbývalo jen
postavit základní infrastrukturu pro přežití v divočině – pevnost a palírnu whisky. Vyrobili jsme si
meče a začali pilovat naše bojové dovednosti.
Postupně jsme rozšiřovali obývaná území a čas od času začalo docházet k potyčkám mezi klany.
Král se svou družinou naštěstí vždy dokázali spory smírně urovnat v duchu skotských tradic –
soubojem na život a na smrt mezi vybranými zástupci klanů.
Takto jsme tak obsadili skoro celou skotskou vysočinu. Království vzkvétalo a pokladnice se dále
utěšeně plnila. To ale neuniklo pozornosti našeho jižního souseda, anglického krále Edwarda. Ten
vyslal své vojsko s cílem podrobit si nás. Nic, na co bychom my hrdí Skotové mohli přistoupit!
Začalo docházet ke střetům mezi našimi bojovníky a průzkumnými oddíly anglického vojska.
Naštěstí se nám podařilo zjistit dostatek informací o pohybu jejich oddílů a jejich slabinách. Díky
tomu jsme ve velké bitvě zabránili jejich vylodění přes jezero do našeho týlu. Schylovalo se
k rozhodujícímu střetnutí …
Král svolal všechny klany na slavnost spojenou se skotskými hrami. Hodovali jsme, tančili a
vzájemně soupeřili v tradičních disciplínách, jako je hod kládou či nošení břemene. Hlavně jsme
se ovšem utužovali před bitvou s anglickým vojskem. K té došlo následujícího dne na louce u
Edinburghu. Postupně se nám podařilo dobýt všechna opevnění obsazená anglickými lučištníky a
vztyčit zde klanové vlajky. Po urputném boji s rytíři se nám nakonec podařilo anglické vojsko
porazit a zajmout samotného krále Edwarda.
Po krátkém vyjednávání na mučidlech se rozhodl změnit názor na své nároky a podepsal glejty,
v nichž stvrdil naše dědičné právo na námi obývaná území. A když nám pak navíc prozradil i
cestu ke své skrýši se zlatým pokladem, propustili jsme ho i se zbytkem jeho družiny a poslali jej
zpět domů. Nějakou dobu se tu určitě neukáže …
Milan Rollo
Fotografie si můžete prohlédnout v naší galerii.