V sobotu 12.11. se šmoulata sešla v hojném počtu před Českobrodským nádražím. Čekala nás totiž výprava za poznáním. Tentokrát jsme se rozhodli, že poznáme něco málo z podmořského světa a pak i trochu z historie naší vlasti. Tedy , že se pojedeme podívat do Prahy do světa medúz a na sídlo našeho pana prezidenta, Pražský hrad.
Plni očekávání jsme nastoupili do vlaku a vyrazili směr Masarykovo nádraží. Odtud jsme se pěšky přesunuli na Florenc, kde jsme museli překonat první nástrahu dnešního dne v podobě velmi dlouhých a rychlých eskalátorů. Pro některé z nás to bylo první svezení na jezdících schodech, ale musíme říct, že všichni ho zvládli bez nejmenších problémů.
Metrem jsme dojeli až na Pankrác, kde jsme se opět pomocí eskalátorů vyšplhali až na střechu OC Arkády, kde se nachází svět medúz.
Všichni jsme se tam moc těšili a velmi nás překvapilo jak rozličné mohou medúzy být. Měli jsme možnost vidět medúzy velké jen několik milimetrů přes medúzy elektrizují až po opravdu obří kusy. Velkou pozornost si ale získala i skluzavka, kterou tam mají. Každý z nás se chtěl svézt hned několikrát a tak jsme jezdili a jezdili a jezdili dokud nebyli všichni spokojení.
To už byl nejvyšší čas přesunout se zas o kus dál, abychom mohli pokračovat v našem poznávání. Takže opět přišlo na řadu metro, eskalátory už jsme zvládli jako staří mazáci, a pak přestup na tramvaj, která nás odvezla až na Pražský hrad.
Hned u brány jsme si vyzkoušeli stát v pozoru jako hradní stráž. Některým se to opravdu dařilo a vydrželi bez hnutí stát i deset minut. Měli jsme opravdu velké štěstí, protože právě odbila celá a tak jsme měli možnost zkouknout výměnu hradních stráží. Bylo opravdu velmi zajímavé. Po výměně stráží naše kroky směřovaly do útrob hradu. Dle vyvěšené vlajky, jsme zjistili, že pan prezident je doma, ale bohužel takové štěstí, abychom ho potkali, jsme neměli. Třeba někdy příště. Pana prezidenta jsme sice neviděli, ale viděli jsme, jak to vypadá v Chrámu sv. Víta a ani jsme se nezapomněli projít Zlatou uličkou.
Čas běžel velmi rychle a tak se mílovými kroky přiblížil i čas našeho odjezdu. Proto jsme opět nastoupili na tramvaj, která nás měla dovézt na nádraží. 
Jenže Renča se Sigi si pro nás nachystaly překvapení. Vystoupili jsme totiž v ulici Vodičkova a holky nás zavedly do mekáče, kde nám koupily hranolky a cheesburger. Když jsme se dosyta najedli, opět jsme sedli na tramvaj, která už nás opravdu dovezla na Masarykovo nádraží na vlak.
Do vlaku jsme nastupovali plní dojmů a nových věcí, které jsme se za celý den dozvěděli. Opět jsme měli doma rodičům o čem vyprávět. Už se zase těšíme na další šmoulí výlet.
Fotky z našeho výletu si můžete prohlédnout v naší galerii