Šmoulí přespání

… Mami a co když se mi bude stýskat?… To byla určitě otázka, která padla doma u spousty šmoulat několikrát během pátečního odpoledne. Šmoulata se totiž chystala na přespání v klubovně a pro velkou část z nich to bylo úplně poprvé, co spala bez svých rodičů mimo domov.

A tak jsme se sešli v pátek v podvečer před klubovnou obtěžkáni spoustou zavazadel v jejichž útrobách se skrýval spacák, oblíbený plyšák, polštářek, pyžamko a další spousta nezbytně nutných věcí, které každé šmoule potřebuje k přespání mimo svou postýlku. Rozloučili jsme se s rodiči a vzhůru do klubovny. Tam jsme si nachystali ležení, představili si navzájem své plyšáky a byl čas večeře. K večeři jsme měli všemi oblíbenou pizzu. Po pizze byl čas na večerní hygienu a pak už nás čekala pohádka na dobrou noc. Po pohádce byl nejvyšší čas ponořit se do říše snů.

Sobota pro nás začala již velmi brzy. První šmoulátka totiž otevřela svá očka krátce po půl šesté a v půl sedmé už byli vzhůru všichni a tak jsme začali balit své postýlky, abychom mohli jít na snídani. Čekaly nás výborné bábovky od maminek, rohlíky s nutelou a čaj.  Po snídani jsme si sbalili zbytek věcí, nachystali si batůžky a vyrazili jsme na nádraží.

Vlakem jsme dojeli do Klánovic a z Klánovic autobusem do Šestajovic do svíčkárny a čokoládovny. Tam už nás čekal pestrý program. Nejdřív jsme nakrmili všechny kravičky , prasátka, slepičky, kozičky, oslíka, koníka, morčata, … no zkrátka všechna zvířátka, která jsme viděli. Pak jsme se přesunuli do svíčkárny, kde si každý vyrobil svou svíčku.  Po výrobě svíček jsme se ještě potřebovali potěšit se zvířátky a od zvířátek jsme pokračovali do čokoládovny, kde si každý vyrobil s nazdobil své čokoládové lízátko. Než lízátka zatuhla , dali jsme si svačinu. Po svačině nám Renča s Aničkou lízátka zabalily do sáčků a mohli jsme vyrazit na autobus. Čekání na autobus jsme si krátili na dětském hřišti. Netrvalo dlouho a autobus přijel a my se mohli vydat na zpáteční cestu.

Po příchodu do klubovny už vše nabralo rychlý spád. Honem poklidit klubovnu, rychle dojíst zbytky bábovek, posbírat všechna svá zavazadla, obout se, rozloučit se a honem ke dveřím, abychom mohli vyprávět rodičům, co všechno jsme zažili. Už teď se všichni těšíme na další přespávačku, tím spíš když nám holky slíbily, že příště budeme spát venku.

Fotky z našeho dobrodružství si můžete prohlédnout zde